Turistické cíle
Přehled památek ve městě Roudnice nad Labem a nejbližším okolí:
Pro zobrazení musíte mít nainstalován přehrávač flash verze 6 a vyšší
Kratochvílova rozhledna
Rozhledna z roku 1934 v parku nad městem je příkladem funkcionalistické architektury meziválečného období. Jejím projektantem byl architekt Otakar Štěpánek. Pamětní deska na rozhledně připomíná statkáře Václava Kratochvíla, významnou osobnost života na Podřipsku v 19. století. Stavba kruhového půdorysu je umístěna na zděné rampě, vlastní vyhlídkovou terasu, nese šest úzkých pilířů, mezi nimiž vede kruhové schodiště. Na zábradlí terasy byla původně umístěna panoramatická mapa města a okolí od Antonína Kalouse.
Říp
Dominanta zdejšího kraje doslova vybízí k výletům. Podle legendy na Říp vystoupil praotec Čech se svou družinou a dnes místo patří mezi základní symboly české státnosti. Na samém vrcholu v nadmořské výšce 456 metrů stojí románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha. Uvnitř je umístěna pískovcová deska s reliéfním ztvárněním boje sv. Jiří s drakem od Bernarda Otto Seelinga z roku 1870 a socha sv. Jiří, kterou vytvořil v roce 1881 sochař Eduard Veselý (na výzdobě interiéru se významně podílel akademický sochař Stanislav Hanzík). Každoročně se zde koná Svatojiřská pouť.
Kaple sv. Viléma (Purkyňovo náměstí)
Na místě někdejšího popraviště nechali kapli vybudovat Filip Hyacinth z Lobkowicz a jeho druhá manželka Anna Vilemína z Althanu v letech 1726 - 1728. Stavitel Octavio Broggio zde vybudoval modlitebnu obdélníkového půdorysu s dynamicky prohnutým průčelím, s postranními pilastry nesoucími kladí s bohatě profilovanou římsou.
Interiér s presbyteriem orientovaným na východ a s dřevěným oltářem zdobí v klenbě fresky od Václava Vavřince Rainera vyobrazující Nejsvětější Trojici s anděly na nebesích a alegorii čtyř ctností.
Kaple sv. Josefa (Riegrova ulice)
Kapli nechalo v letech 1767 až 1777 vystavět Bratrstvo sv. Josefa. Původně patřila špitálu při Pražské bráně, který zde fungoval od první poloviny 17. století.
Jedná se barokní stavbu, skládající se z předsíně s jednoduchým portálovým vstupem a prostoru samotné kaple, čtverhranné místnosti zaklenuté do kopule zakončené tzv. lucernou se čtyřmi okny.
Vnitřní klenba kopule je vyzdobena malbou čtyř evangelistů a figurální kompozicí znázorňující "Zasnoubení Panny Marie" a "Útěk do Egypta" od neznámého autora. Oltář z umělého mramoru pochází z 2. poloviny 18. století.
Radnice
Pseudorenesanční radnice byla postavena na místě dvou středověkých domů v roce 1869 podle projektu stavitele Kuželovského. Původní renesanční radnice se nacházela v místech dnešní městské knihovny. Přístavba radnice, dům č.p. 22, je z let 1899-1900. Fasádu domu navrhl Alois Samohrd a fresky provedl Láďa Novák. Po stranách trojdílného okna vidíme alegorické ženské postavy znázorňující vlevo „Samosprávu vlasti“ a vpravo „Spravedlnost“.
Špýchar a socha sv. Jana Nepomuckého
Stavitelská huť Antonia Porty po dokončení zámku pokračovala i na výstavbě okolních hospodářských budov. Špýchar, neboli sýpka, byl vystavěn v barokním slohu v poslední čtvrtině 17. století. Před špýcharem je umístěn sloup z roku 1721 se sochou sv. Jana Nepomuckého.
Zámecká jízdárna (Galerie moderního umění)
Stavba zámecké jízdárny z druhé poloviny 17. století je dílem stavitele roudnického zámku Antonia Porty. Prostorný interiér má protáhlý půdorys a je zaklenut valenou klenbou. V letech 1960 – 1965 byl prostor přizpůsoben pro galerijní účely. Během rekonstrukce byl mimo jiné proražen nový vstup. Je osazen kamenným portálem z původního Portova domu, který stával na náměstí. Portálu dominuje stavitelův znak, probodnuté srdce a tři květy.
Galerie moderního umění, která zde dnes sídlí, se může chlubit mnoha hodnotnými díly českých umělců konce 19. a 20. století. Základ kolekce tvoří díla ze sbírky místního mecenáše Augusta Švagrovského.
Zámek a románský hrad
První majitelé Roudnice nad Labem, pražští biskupové, nechali koncem 12. století vystavět na skalnatém ostrohu nad řekou mohutný románský hrad. V období gotiky byl palác prodloužen východním směrem a zde zakončen velkou věží. V 16. století bylo přistavěno renesanční křídlo a počátkem 17. století celý komplex doplněn v západní části.
Na místě hradního komplexu byl v letech 1652 - 1684 vybudován barokní zámek. Z původní stavby se v podstatě zachovalo jen severozápadní nároží pod terasou nového zámku. Vystavit jej nechal Václav Eusebius z Lobkowicz a na vybudování nového sídla se podíleli významní italští architekti: Pietro Colombo, Francesco Caratti, Carlo Orsolini a především Antonio Porta. Ve své době byl zámek centrem prosperujícího panství a významným kulturním střediskem. Zdejší obrazárna, knihovna i archiv byly proslulé.
Za druhé světové války sloužil zámek jako kasárna německé armádě, po ní armádě české. Následující období sídlila v prostorách roudnického zámku, až do roku 2009, vojenská hudební škola (vojenská konzervatoř).
Areál zámku – Kapucínský klášter
Východně od zámku, na místě zrušené židovské osady, se nachází budova bývalého kapucínského kláštera s kostelem sv. Václava z let 1615 - 1628. Jedná se o druhý nejstarší kapucínský klášter v Čechách. Klášter založili Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz se svojí manželkou Polyxenou. Architekturou strohý komplex odpovídá řádovým pravidlům, kdy mniši žili v naprosté chudobě a věnovali se misijní práci.
Most a socha Čechie
První roudnický most přes Labe nechal v letech 1333 až 1340 vystavět biskup Jan IV. z Dražic. Jednalo se o jeden z prvních kamenných mostů u nás vůbec. Během třicetileté války byl však těžce poškozen a již nikdy nebyl opraven.
Nový most byl postaven až počátkem 20. století spolu s vodohospodářskou úpravou řeky. Došlo též k úpravám předmostí, které na levém břehu významným způsobem zasáhly do vzhledu města. Pod zámkem zde byla vybudována nájezdová rampa, na které stojí domek pro výběrčího poplatků, a byly sem též umístěny pamětní desky.
Proti domku byla vztyčena socha Čechie a českého lva, symbolizující tehdejší postavení Roudnice na národnostní česko-německé hranici.
Podřipské muzeum
Muzeum vzniklo již roku 1900. Hlavním propagátorem a aktivistou, který se o jeho založení zasloužil, byl profesor Karel Rozum. Práci však komplikovalo zejména časté stěhování, což na přelomu 50. a 60. let 20. století vedlo k zániku této instituce. Muzeum bylo obnoveno až v roce 1999 díky činnosti Společnosti pro obnovu Podřipského muzea. Až do roku 2003 muzeum fungovalo v prostorech městského úřadu. Ty však neumožňovaly komplexnější muzejní aktivitu. Proto bylo muzeum přestěhováno a poprvé ve své historii získalo vlastní budovu, a to na Náměstí Jana z Dražic. Obnovené muzeum však nedisponovalo žádným sbírkovým fondem. Původní fond byl formou dlouhodobých zápůjček, za významné pomoci zejména litoměřického muzea a Národního muzea v Praze, získán zpět a stal se základem obnovené muzejní sbírky.
15. listopadu 2004 byla slavnostně otevřena první část stálé expozice, zaměřená zejména na historický vývoj Roudnice a okolí.
Chrám Narození Panny Marie, Augustiniánský klášter
Klášter založil pro nový řád augustiniánských kanovníků biskup Jan IV. z Dražic. Základní kámen byl položen roku 1333 a výstavba trvala přes 20 let. Klášterní komplex je tvořen chrámem Narození Panny Marie a budovou vlastního konventu.
Konvent měl původně čtvercové ambity s rajským dvorem, na východě s kapitulní síní. Severní křídlo ambitů bylo zbouráno při barokní přestavbě chrámu. Poté, co byl klášter v roce 1421 značně poškozen husitským vojskem, mniši místo opustili. Nejprve jen dočasně, do konce 15. století úplně. Celý objekt začal chátrat, docházelo jen k nejnutnějším a provizorním úpravám. V 16. a 18. století byl upravován pro farní účely.
Klášterní kostel Narození Panny Marie je typickou stavbou české gotiky první poloviny 14. století. Má podobu basilikálního trojlodí s bohatě vystavěným kněžištěm. Sakristii tvoří upravený, původně románský, kostelík. V letech 1725 až 1734 došlo k zásadní přestavbě, která chrámu vtiskla novou, barokně gotickou tvář. Architekt Octavio Broggio citlivě propojil původně gotický ráz stavby s barokními postupy. Klenba hlavní lodi byla snížena, průčelí stavby prošlo poměrně zásadní proměnou, když bylo doplněno dvojicí věží.
Zvonice
Nová zvonice, vybudovaná v roce 1715 ze společných prostředků rodu Lobkowiczů a města Roudnice, byla postavena způsobem zajišťujícím značnou stabilitu celého objektu. Zvony jsou zavěšeny na trámové konstrukci, stojící samostatně na zděných pilířích uvnitř pláště věže. Údery zvonů se tak nepřenášejí na zdi stavby a nenarušují ji otřesy.
Zvony z let 1541, 1586 a 1619 z dílny roudnických zvonařů rodu Fričů pochází z původní zvonice, která shořela roku 1676. O záchranu zvonů se za 1. světové války zasloužil významný historik umění dr. Max Dvořák.
Hláska
Věž je jediným dochovaným pozůstatkem opevnění nejstarší části města. Původní dřevěné hradby byly za arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi po roce 1378 nahrazeny kamennou hradbou s branami. Věž přečkala středověké válečné konflikty, vážně však byla poškozena při velkém požáru města v roce 1665. V 18. století byla rekonstruována a upravena pro nový účel. Byl sem umístěn vodojem pro kašnu na Koňském trhu, dnešním Husově náměstí.
Socha sv. Vojtěcha
Dílo sochaře Stanislava Hanzíka bylo odhaleno v roce 1996 v dolní části Karlova náměstí. Socha sv. Vojtěcha je umístěna tak, jakoby světec mířil k bývalému brodu přes řeku Labe na své cestě do Pomořanska. Byl českým biskupem a zemřel mučednickou smrtí na své misijní cestě v roce 997. Dnes bývá nazýván prvním českým Evropanem.
Morový sloup a socha sv. Vavřince
Sloup se sochou svatého Vavřince byl na roudnickém náměstí vztyčen v roce 1738 jako výraz díků za odvrácení morové epidemie.
Pomník Mistra Jana Husa
Pomník na Husově náměstí, jehož autorem byl Rudolf Březa, nechal roku 1928 zbudovat zdejší "Spolek pro postavení historických pomníků". Bronzová postava Mistra Jana Husa je umístěna na hranolovitě členěném žulovém soklu. Na boku byl připevněn plochý bronzový reliéf s nápisem „V poznané pravdě stůjtež“. Pomník je dominantou Husova náměstí, dříve Poděbradova a Koňského trhu.
Starý židovský hřbitov
Židovské osídlení v Roudnici se datuje již od středověku. Nejprve zdejší Židé sídlili na jih od zámku, na někdejším Koňském trhu. Tam se také nacházel první židovský hřbitov. Stavba kapucínského kláštera na počátku 17. století si vynutila stěhování židovského obyvatelstva. To se nově usídlilo za tzv. Hasskou branou, v prostoru dnešních ulic Třebízského a Havlíčkova. Kromě obytných domů zde byla zbudována též synagoga, škola a špitál a samozřejmě i nový hřbitov, na který byly přestěhovány některé náhrobky z původního hřbitova.
Kaple sv. Rozálie (Terezínská ulice)
Kaple sv. Rozálie pochází z roku 1718 a nachází se při silnici do Židovic. Postavil ji Antonín Ritz na památku posledního moru v Roudnici nad Labem v roce 1713. V okolí kaple je hřbitov obětí moru. Podle vzhledu se jí též říkalo „Ruská kaple“.
Muzeum čs. opevnění Roudnice nad Labem (Řopík, Hornická ulice)
Stavební úsek C-10 Roudnice patřil k nejdůležitějším obranným liniím lehkého opevnění v celém systému československého předválečného opevnění. Jedním z důvodů výstavby byl předpoklad, že Němci povedou jeden z hlavních úderů ve směru Drážďany - Praha.
Řopíky roudnického úseku byly budovány jako jedny z prvních. Úplně první objekt z celého úseku byl 18. června 1937 vybetonován objekt číslo 16/A-160. Byl postaven poblíž kapličky, dochoval se dodnes a členové Klubu přátel čs. opevnění Roudnice nad Labem v něm provozují pevnostní muzeum.